Otázka: „Náhradní odměny musí platit každý, kdo si kupuje paměťovou kartu či podobná zařízení, i když na ně ukládá svá vlastní data. Proč děláte z každého v podstatě zloděje, který musí přispívat na porušování autorských práv?“ Odpověď předsedy představenstva Ochranného svazu autorského (OSA) Romana Strejčka: „Jsou dva způsoby, jak zajišťovat plnění autorských práv. Buď tento paušální způsob, který je běžný v zahraničí nebo adresné zpoplatnění za podstatně vyšší náhradní odměnu. To by předpokládalo, že se každý, kdo si udělá kopii pro osobní potřebu, přihlásí k platbě náhradní odměny, což je v dnešní společnosti naprosto utopistická představa. Stávající systém je podstatně jednodušší a především výrazně levnější způsob i pro koncové zákazníky.“ (zdroj zde)
Nic jste neprovedli, ale platíte. OSA vychází zjevně z předpokladu, že platit výpalné, ačkoli jste nic neprovedli (ale mohli byste), je prostě cool. Ba co víc, posilněna zákonem, který výpalné už dlouho povyšuje na legální příjem pod hrozbou trestu pro jeho neplatiče, má choutky přiložit pod kotel. Už nejen například z televizí, které jsou nefunkční a slouží jen jako dekorace, ale také z chytrých mobilních telefonů. Každý, kdo ho má, je v očích OSA pirát, připravený okrást někoho jiného o jeho práva. A aby tomu předešli, platit mají všichni. Pro jistotu. Nekradete? No a? Mohli byste.
Státní moc používá plošnou presumci viny proti občanům, když je potřebuje preventivně postavit do latě. Selhává při vymáhání práva u konkrétních viníků, které přes svůj masivní aparát mnohdy ani nedohledá, a někdo tu drahou správu a provoz často u státu neobjednaného platit musí. Neumí najít konkrétního viníka přestupku v dopravě? Zavede odpovědnost za přestupek pro majitele auta. Neumí doručit dopis? Zavede fikci doručení. Neumí vybrat DPH? Zaplatí ho obchodní partner. Smutné je, když takovou moc dá do rukou soukromoprávnímu subjektu, jakým je například OSA. Neumí najít skutečné piráty autorského práva? Zaplatí ho všichni. Tečka.
Výpalné je finanční částka vyplácená pravidelně nebo jednorázově mafii nebo jiné zločinecké organizaci za „ochranu“, tedy za to, že na dotyčného nebude útočit nebo jej jinak obtěžovat. Označení je odvozeno od toho, že podnik, jehož majitel odmítá platit výpalné, někdy býval vypálen. Dnes jsou metody sofistikovanější a násilí má jinou formu. Vypálený objekt ztrácí schopnost platit výpalné. Zakomponovat výpalné povinně do ceny zboží nebo služeb je nový level. Smutnou výpovědí prohnilosti stavu celého systému, který se stal normou, jsou slova pana Strejčka „stávající systém je podstatně jednodušší a především výrazně levnější způsob i pro koncové zákazníky“. Ve skutečnosti totiž jednání případných konkrétních viníků opět zaplatí všichni, tedy i ti, kteří nic neprovedli.
Jsem ten poslední, který by kdy tvrdil, že konkrétní zákazník nemá platit za zboží, které pořídil, nebo za služby, které čerpal. Je ale naprosto amorální, aby v rámci dalšího dílu sdílené odpovědnosti byli všichni preventivně označeni za zloděje a OSA je stáhla plošně o peníze jen proto, že není schopna hájit práva svých členů jiným způsobem.
OSA. Ochranný svaz autorů pro placení výpalného. Taková česká cOSA nostra
Další články blogera
František Matějka
Je mi líto, ale reforma Evropské unie není možná

V souvislosti s volbami do Evropského parlamentu můžeme stále častěji slyšet slova o reformě EU. Na několika málo příkladech ukáži, že to není možné. Že není možné ohnout či zastavit současný trend stále hlubší a hlubší integrace.
František Matějka
Omlouvám se. Hlasoval jsem pro vstup do EU. Napravím to

Psal se rok 2003. Bylo mi 33 let a v referendu o vstupu do EU jsem hlasoval pro vstup. Měl jsem k tomu dva důvody – jeden idealistický a druhý pragmatický. Od té doby dělám každý den všechno, co umím a znám, abych to napravil.
František Matějka
Férová volební soutěž do Sněmovny. Jitrnice, jakou svět neviděl

Tak nám tu změnili pravidla hry. Prý aby to bylo všechno férovější, transparentnější a vůbec tak aby bylo líp. Je skvělé, že se můžu s ostatními podělit o osobní zkušenosti. A rád. Tak pro začátek: leccos je jinak.
František Matějka
Referendum o Evropské unii bude. Není otázkou, jestli bude, ale kdy bude

Stále častěji zaznívají slova o tom, že lidé nemají na to se rozhodnout správně, což však v době vstupu do EU zjevně nevadilo. Pro volbu prezidenta přímé hlasy voličů nevadí, rozhodnout o osudu vlastního státu však už nesmí.
Další články z rubriky Politika
Kateřina Lhotská
Brexit – lepší žádná dohoda než špatná

K brexitu se už vyjadřoval kde kdo. Já zatím, až na pár glos, nikoliv. Je tak na čase tento dluh splatit a nějaké to moudro vypustit. Abych jednou neměla v „kádrových materiálech“ černý puntík za to, že mlčím k dějinným událostem.
Lubomír Stejskal
Na okraj konference ve Varšavě: Dobré znamení

Miloš Zeman by od Netanjahua rád slyšel, že ČR je nejlepším přítelem Izraele na celém světě. Když se ale ve Varšavě koná prestižní konference o Blízkém východě, na níž je Netanjahu přítomen, vyšle Praha pouze náměstka MZV.
Karel Trčálek
Jsou všichni filatelisté nepříčetní lháři a podvodníci?

Tak ony ty všechny podvody, krádeže, obchody s padělky ve filatelii by opravdu vydaly na pořádný stoh detektivek. Například zmizelý původní majitel tzv. Krejčířovy sbírky se dosud nenašel
Tomáš Vodvářka
Otitulovaní

Je to podivuhodný úkaz. Zdá se, že jsme zemí, kde jméno bez titulu zní tak nějak omšele, bez šťávy. Teprve několik písmenek před jménem (u těch pokročilejších i za ním) dodává žádoucí sexappeal.
Tomáš Flaška
Není ten Vojtěch Filip k nakousnutí?

Půvabně to pan Filip vyjádřil přímo do kamery. Člověk neví jestli se má smát, nebo obdivovat jak někdo dokáže v klidu a veřejně prezentovat svou hloupost.
Počet článků 1578 | Celková karma 0.00 | Průměrná čtenost 6500 |
František Matějka (*1970) je předsedou celostátní Strany nezávislosti České republiky a předsedou spolku Centrum nezávislosti České republiky. Více informací najdete na www.frantisekmatejka.cz