Odzbrojit civilisty už zkoušeli na evropském kontinentu Josef Stalin, Adolf Hitler nebo Benito Mussolini. Jaký je stav v Německu dnes? Pokud máte povolení k držení palné zbraně, nesmíte ji nosit pro svou obranu. Můžete ji pouze(!) vlastnit či přepravovat a to výhradně v uzamčené schránce. Pokud byste ji chtěli nosit, museli byste si požádat, prokázat, že vám jde reálně o život či zdraví (doložit, že vám například někdo už věrohodně vyhrožoval smrtí) a vyčkat schválení státní mocí. Museli byste také uzavřít pojištění odpovědnosti a hlavně, vážení, byste museli pracovat v určité profesi. Pokud nejste profesionální politik, právník, soudce, klenotník nebo zaměstnanec vybrané bezpečnostní agentury (ne všech), máte jako běžný občan prostě smůlu. Naprostá většina žádostí civilistů je státní mocí zamítána. Tolik k legálně drženým palným zbraním (více o vývoji německé legislativy od druhé světové války najdete zde). U zbraní ostatních na tom nejste o moc lépe. Pokud se chcete bránit útočníkům v Německu, zbývá vám v podstatě jen pepřový sprej. Nemám, co bych dodal.
No a pak tu máme palné zbraně držené nelegálně, jako byla ta v Mnichově. Jeden ze svědků dokonce vypověděl, že s útočníkem se zbraní v ruce mluvil přibližně dvě minuty, než začal střílet. Jemu se podařilo utéct, jiní tu šanci nedostali. A jak už to u násilných trestných činů, které mají své mrtvé a tím i mediální publicitu, bývá, vylezou politici s prohlášeními. „Nikdo si nepřeje stát, který bude na všechno absolutně dohlížet, a který by byl potřeba pro zajištění absolutní bezpečnosti,“ sdělil národu šéf úřadu kancléřky Merkelové Peter Altmaier. Jistě, ono to taky doposud nešlo, nejde to ani dnes a nepůjde to nikdy. Absolutní bezpečnost si nezajistí ani ten, kdo palnou zbraň pro svou obranu nosí, jen má větší šanci. O tom to je. A kancléřka Merkelová? Místo vzkazu ve smyslu „uvolníme držení zbraní civilisty, protože už z principu není v silách státní moci zajistit vaši absolutní bezpečnost“, k čemuž měl podle mě ve Francii přistoupit místo prázdných řečí po teroristickém útoku i prezident Hollande, přišla se slovy „naší největší silou je otevřenost a soucit“.
Kéž by se místo těch slov o soucitu a otevřenosti proti důsledkům podobných útoků stala největší silou prostě zase přirozená síla. Kéž by se útočník s nelegální zbraní v ruce stal cílem civilistů, kteří ve své ruce drží zbraň legální. Znovu je na místě zopakovat, že v České republice máme jeden z nejlepších zbraňových zákonů pro civilisty na světě. Podle hodnocení žebříčku Global Peace Index, který vydává každoročně Institute for Economics and Peace, jsme desátým nejbezpečnějším místem mezi 162 státy. Nenechme si to vzít harmonizací práva EU a nadiktováním pravidel většinovým hlasováním Německa, Francie a dalších států, které občany v minulosti odzbrojily. A pokud by k tomu mělo dojít, přičemž právo držet a nosit zbraň pro ochranu nejen svého života a zdraví považuji za jeden ze základních projevů respektu státní moci k občanským svobodám, pak ať chcete nebo ne, jedinou cestou je czexit. Všechno ostatní je jen o míře ohnutí hřbetu, ale ohnutí to bude v každém případě.
Naší největší silou je soucit, říká Merkelová. Ne. Proti nelegální zbrani je zbraň legální
Další články blogera
František Matějka
Je mi líto, ale reforma Evropské unie není možná

V souvislosti s volbami do Evropského parlamentu můžeme stále častěji slyšet slova o reformě EU. Na několika málo příkladech ukáži, že to není možné. Že není možné ohnout či zastavit současný trend stále hlubší a hlubší integrace.
František Matějka
Omlouvám se. Hlasoval jsem pro vstup do EU. Napravím to

Psal se rok 2003. Bylo mi 33 let a v referendu o vstupu do EU jsem hlasoval pro vstup. Měl jsem k tomu dva důvody – jeden idealistický a druhý pragmatický. Od té doby dělám každý den všechno, co umím a znám, abych to napravil.
František Matějka
Férová volební soutěž do Sněmovny. Jitrnice, jakou svět neviděl

Tak nám tu změnili pravidla hry. Prý aby to bylo všechno férovější, transparentnější a vůbec tak aby bylo líp. Je skvělé, že se můžu s ostatními podělit o osobní zkušenosti. A rád. Tak pro začátek: leccos je jinak.
František Matějka
Referendum o Evropské unii bude. Není otázkou, jestli bude, ale kdy bude

Stále častěji zaznívají slova o tom, že lidé nemají na to se rozhodnout správně, což však v době vstupu do EU zjevně nevadilo. Pro volbu prezidenta přímé hlasy voličů nevadí, rozhodnout o osudu vlastního státu však už nesmí.
Další články z rubriky Politika
Kateřina Lhotská
Brexit – lepší žádná dohoda než špatná

K brexitu se už vyjadřoval kde kdo. Já zatím, až na pár glos, nikoliv. Je tak na čase tento dluh splatit a nějaké to moudro vypustit. Abych jednou neměla v „kádrových materiálech“ černý puntík za to, že mlčím k dějinným událostem.
Lubomír Stejskal
Na okraj konference ve Varšavě: Dobré znamení

Miloš Zeman by od Netanjahua rád slyšel, že ČR je nejlepším přítelem Izraele na celém světě. Když se ale ve Varšavě koná prestižní konference o Blízkém východě, na níž je Netanjahu přítomen, vyšle Praha pouze náměstka MZV.
Karel Trčálek
Jsou všichni filatelisté nepříčetní lháři a podvodníci?

Tak ony ty všechny podvody, krádeže, obchody s padělky ve filatelii by opravdu vydaly na pořádný stoh detektivek. Například zmizelý původní majitel tzv. Krejčířovy sbírky se dosud nenašel
Tomáš Vodvářka
Otitulovaní

Je to podivuhodný úkaz. Zdá se, že jsme zemí, kde jméno bez titulu zní tak nějak omšele, bez šťávy. Teprve několik písmenek před jménem (u těch pokročilejších i za ním) dodává žádoucí sexappeal.
Tomáš Flaška
Není ten Vojtěch Filip k nakousnutí?

Půvabně to pan Filip vyjádřil přímo do kamery. Člověk neví jestli se má smát, nebo obdivovat jak někdo dokáže v klidu a veřejně prezentovat svou hloupost.
Počet článků 1578 | Celková karma 0.00 | Průměrná čtenost 6500 |
František Matějka (*1970) je předsedou celostátní Strany nezávislosti České republiky a předsedou spolku Centrum nezávislosti České republiky. Více informací najdete na www.frantisekmatejka.cz