Vyrovnaný státní rozpočet jako součást Ústavy? Vždyť se toho bojí

19. 03. 2012 17:31:58
Představte si povinnost vyrovnaného státního rozpočtu jako žádným způsobem neměnnou součást Ústavy České republiky. A máme po politikaření, po krizi, stávkách, demonstracích, organizacích rádoby chránících lidská práva, a přitom stranících jedněm na úkor druhých, ale i po lžích v předvolebním klání i po politicích, kteří kandidují jen kvůli osobnímu prospěchu.

Základní pravidlo „neutratíme víc, než vybereme“, které by bylo možné porušit za souhlasu ústavní většiny v parlamentu pouze ve výjimečných situacích, jako je válečný konflikt (rozuměj obrana státu před přímým útokem, nikoli účast na bombardování jiných suverénních států například v Africe nebo na Blízkém Východě) nebo přírodní katastrofa (rozuměj opravdu nečekaná, nikoli například pravidelné záplavy, po kterých si na místě samém lidé počtvrté opět opraví dům), by v reálném životě přineslo o mnoho větší klid v České republice. A jelikož klid ve společnosti je paradoxně to poslední, co by si politici napříč parlamentem přáli, je téměř jisté, že v oné mnou navrhované krystalické podobě nebude současnými parlamentními stranami nikdy přijat.

Jen si to představte. Taková korupce ve veřejném sektoru, proti které tu všichni tak usilovně „bojují“, je primárně založena na příležitosti, tedy na možnosti za peníze či jinou protislužbu přidělit a rozdat vybrané peníze z daní společně s nově vytvořeným dluhem státního rozpočtu. Pokud by politici chtěli rozdávat stejným stylem, jako doposud, museli by fatálním způsobem, zvednout daně, protože by nemohli veřejné rozpočty zadlužit. Fatálním pro ně, protože by to bylo poslední rozhodnutí, které by udělali. Logickým důsledkem pravidla „neutratíme víc, než vybereme“ by byl podle mého soudu rapidní úbytek příležitostí ke korupci a tedy její podstatné snížení.

Popojděme o kousek dál, například k biopalivům nebo rádoby obnovitelným zdrojům elektrické energie. Politická rozhodnutí jsou v této oblasti opět založena na podpoře nějaké konkrétní skupiny lidí a firem, tedy na dotacích a přerozdělování z vybraných daní a nového zadlužení státního rozpočtu. V případě existence „neutratíme víc, než vybereme“ platí pozitivní důsledky uvedené v předchozím odstavci. V principu pak tyto důsledky platí ve všech oblastech lidské činnosti a fungování státu. Politici by museli významným způsobem zvednout daně a zavést nové, pokud by chtěli udržet současnou přebujelou administrativu a počet dříve uměle vytvořených zaměstnaneckých míst ve veřejné sféře. Stejně tak by najednou vysublimovaly stovky tzv. neziskových organizací, jejichž zástupci si mnohdy sami vytvořili nějaký problém, aby ho pak mohli za peníze z veřejné kasy „řešit“.

Ubylo by odborů v ulicích a jejich plánovaných protestů, protože kde nejsou prachy, ani smrt nebere - což ví i každý odborářský boss, který teď spoléhá na to, že si stát může zase někde půjčit na jeho požadavky, zatímco si velmi dobře uvědomuje, že přijít do ulic při existenci pravidla „neutratíme víc, než vybereme“ s požadavkem na například 50% daň ze všeho by znamenalo defenestraci z jejich kanceláří.

Mohl bych vyjmenovat další příklady, ale jen bych se vracel k principu samotnému. Vyrovnaný státní rozpočet by byl lékem téměř na všechny neduhy, které trápí lidi postupně vycházející do ulic. A jelikož to představitelé současných parlamentních stran moc dobře vědí, nikdy nebudou mít nejen odvahu, ale zejména snahu ho v té čisté podobě zavést. Přišli by o korupční prostředí, se kterým tak rádi mediálně „bojují“, přišli by o vracečky z výběrových řízení, o existenci nátlakových skupin, které používají podle toho, jaká je ve společnosti nálada a co chce lid zrovna slyšet (nebo co jiného teď zrovna slyšet nemá a je potřeba to přehlušit), a které tak rádi financují z veřejných peněz, aby se vlk nažral a koza zůstala, ovšem fakticky jen zdánlivě, celá. Přišli by o to základní, co jim dává dosavadní legitimitu – něco řešit. Vzpomeňte si na to, až zase někdo z těch nahoře bude jako jediné možné řešení současných problémů obhajovat zvýšené daně a nový schodek státního rozpočtu na další rok.




Aktuálně nabízím také článek na téma:
Že ho chtějí na letiště, to už víme. Že ho ale radní v Prachaticích málem naroubovali na tělo Svatého Václava a dali ho do výklenkové kapličky na Svatopetrské cestě, to už chce kus neotřelé invence...
Novým národním kýčem se in memoriam stává... Václav Havel


.

Autor: František Matějka | pondělí 19.3.2012 17:31 | karma článku: 42.74 | přečteno: 4990x

Další články blogera

František Matějka

Je mi líto, ale reforma Evropské unie není možná

V souvislosti s volbami do Evropského parlamentu můžeme stále častěji slyšet slova o reformě EU. Na několika málo příkladech ukáži, že to není možné. Že není možné ohnout či zastavit současný trend stále hlubší a hlubší integrace.

12.2.2019 v 18:04 | Karma článku: 41.68 | Přečteno: 2073 | Diskuse

František Matějka

Omlouvám se. Hlasoval jsem pro vstup do EU. Napravím to

Psal se rok 2003. Bylo mi 33 let a v referendu o vstupu do EU jsem hlasoval pro vstup. Měl jsem k tomu dva důvody – jeden idealistický a druhý pragmatický. Od té doby dělám každý den všechno, co umím a znám, abych to napravil.

7.1.2019 v 9:57 | Karma článku: 33.33 | Přečteno: 1258 | Diskuse

František Matějka

Férová volební soutěž do Sněmovny. Jitrnice, jakou svět neviděl

Tak nám tu změnili pravidla hry. Prý aby to bylo všechno férovější, transparentnější a vůbec tak aby bylo líp. Je skvělé, že se můžu s ostatními podělit o osobní zkušenosti. A rád. Tak pro začátek: leccos je jinak.

13.3.2018 v 22:08 | Karma článku: 42.89 | Přečteno: 3122 | Diskuse

František Matějka

Referendum o Evropské unii bude. Není otázkou, jestli bude, ale kdy bude

Stále častěji zaznívají slova o tom, že lidé nemají na to se rozhodnout správně, což však v době vstupu do EU zjevně nevadilo. Pro volbu prezidenta přímé hlasy voličů nevadí, rozhodnout o osudu vlastního státu však už nesmí.

1.7.2017 v 19:00 | Karma článku: 48.23 | Přečteno: 13052 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Kateřina Lhotská

Brexit – lepší žádná dohoda než špatná

K brexitu se už vyjadřoval kde kdo. Já zatím, až na pár glos, nikoliv. Je tak na čase tento dluh splatit a nějaké to moudro vypustit. Abych jednou neměla v „kádrových materiálech“ černý puntík za to, že mlčím k dějinným událostem.

16.2.2019 v 18:01 | Karma článku: 24.88 | Přečteno: 444 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Na okraj konference ve Varšavě: Dobré znamení

Miloš Zeman by od Netanjahua rád slyšel, že ČR je nejlepším přítelem Izraele na celém světě. Když se ale ve Varšavě koná prestižní konference o Blízkém východě, na níž je Netanjahu přítomen, vyšle Praha pouze náměstka MZV.

16.2.2019 v 14:00 | Karma článku: 23.32 | Přečteno: 651 | Diskuse

Karel Trčálek

Jsou všichni filatelisté nepříčetní lháři a podvodníci?

Tak ony ty všechny podvody, krádeže, obchody s padělky ve filatelii by opravdu vydaly na pořádný stoh detektivek. Například zmizelý původní majitel tzv. Krejčířovy sbírky se dosud nenašel

16.2.2019 v 10:37 | Karma článku: 16.61 | Přečteno: 541 | Diskuse

Tomáš Vodvářka

Otitulovaní

Je to podivuhodný úkaz. Zdá se, že jsme zemí, kde jméno bez titulu zní tak nějak omšele, bez šťávy. Teprve několik písmenek před jménem (u těch pokročilejších i za ním) dodává žádoucí sexappeal.

16.2.2019 v 10:01 | Karma článku: 34.15 | Přečteno: 1044 | Diskuse

Tomáš Flaška

Není ten Vojtěch Filip k nakousnutí?

Půvabně to pan Filip vyjádřil přímo do kamery. Člověk neví jestli se má smát, nebo obdivovat jak někdo dokáže v klidu a veřejně prezentovat svou hloupost.

16.2.2019 v 9:14 | Karma článku: 34.10 | Přečteno: 1411 | Diskuse
Počet článků 1578 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 6500

František Matějka (*1970) je předsedou celostátní Strany nezávislosti České republiky a předsedou spolku Centrum nezávislosti České republiky. Více informací najdete na www.frantisekmatejka.cz

Najdete na iDNES.cz