František Matějka

Šest důvodů, proč má smysl volit a Váš hlas malé straně nepropadne

6. 03. 2010 20:17:00
Volič chce změnu. Sice už ví, že s těmi současnými k ní nedojde, ale bojí se. Má obavu z propadnutí hlasu. Má obavu z toho, že nepodpořením stávajícího „menšího zla“ vlastně podpoří „zlo větší“. Volič je tak v situaci, kdy jedno ze svých nejzákladnějších demokratických práv sám křiví.

soucasnilidri_.PNG
Obavou parlamentních politiků je, že je někdo nahradí. Mají své mandáty, výhody, jmenování do komisí, správních a dozorčích rad státních podniků, aniž by mnohdy měli odbornost a zkušenosti. Stačí, že jsou loajální systému. Představa, že by jednou skutečně přišel někdo, kdo s nimi nemá dosavadní dohody a kdo vnímá jejich nulovou snahu v „bojích s korupcí“ a akcích „čistých rukou“, jim nedává spát. Představa, že přijde někdo nenamočený, že vyšetřovací komise začnou fungovat, že policisté budou mít volnou ruku a nebudou odvoláváni hned, jakmile něco zjistí, a že někdo zmapuje korupci zpětně, je zničující. Jenže je tu také stále něco, co je z obav vzápětí vyvede. Zvyk voliče a jeho strach z propadnutí hlasu. A tak dosavadní politici žijí v klidu.

Volič je sice znechucen z dosavadních politiků a chtěl by změnu, ale znovu a znovu je volí. Vadí mu drahé náklady na správu státu, byrokracie a zbytečná buzerace zbytečnými zákony, vyhláškami a předpisy. Přesto jde a hodí lístek těm, kteří za buzeraci nastavením systému a pravidel mohou. Volič je krajně nespokojen se vzrůstající kriminalitou, s vězeňským luxusem a desetkrát trestanými recidivisty na ulici, nebo zvýhodňováním menšin na úkor většiny. Chtěl by změnu, ale volí stále ty, kteří s problémy nic neudělali a v řadě případů se nekvalitní prací na prohlubování těchto problémů každý rok podíleli. Volič chápe, že základní ideály politických stran, se kterými tyto vznikly, už jsou dávno v tahu. Moc dobře ví, že ideje politických stran ovládli lobbyisté a stylem provádění politiky je politikaření. Nesouhlasí s tím, nadává své straně, ale přesto jde a hodí ten hlas znovu a právě jí. Když to shrneme, vypadá to takto: Volič by rád změnu. Touží po ní a ví, že se bez ní nehneme dál. Přesto se paradoxně bojí otevřít změně, po které touží, dveře. Nikdo jiný to ale za něj udělat nemůže. Důvodem jeho obavy je pečlivě, parlamentními stranami, médii a rádoby politology, vykrmovaná obava z propadnutí hlasu.

Žádná změna ve výše namátkou uvedených problémech není ze dne na den. Ale jestli má nastat, musí přijít pár prvních nenamočených a strhnout lavinu. Nabízím Vám svůj pohled na to, proč Váš hlas doposud malým stranám nepropadne. Třeba Vám tyto argumenty pomohou se rozhodnout:

1) Když zvolíte ty samé ačkoli víte, že změnu nepřinesou, stávají se pro Vás volby v podvědomí jen nutným zlem, nikoli projevem osobní svobody. Opakem projevu osobní svobody jedince ve volbách je přitom volba "menšího zla", nebo volba "proti něčemu". Přitom smyslem voleb je přece uplatnění práva volby "pro" a ne "proti". V tomto případě hlas nepropadá, neboť je vyvážen projevem osobní svobody a postoje.

2) Ano, malé strany ještě nic oproti velkým nedokázaly. Jenže copak mohly, když nedostaly šanci? Podle čeho zjistite, zda někdo něco umí, zná, drží slovo a je rovnej? Podle slov to nebude. Nehledejte složité odpovědi. Bez jejich volby to nezjistíte nikdy. V takovém případě hlas nepropadá, neboť jste jej vyvážili férovým poskytnutím příležitosti.

3) Financování politických stran není ideální a dokonce dosavadní parlamentní strany ovlivňuje například při schvalování deficitních rozpočtů. Když by totiž neschválily rozpočet, nedostaly by v rozpočtovém provizoriu celý příspěvek na činnost na další rok, což je celkem půl miliardy. Jenže jejich lidé k tomu ještě využívají obrovské peníze na všech ministerstvech, úřadech a ve státních firmách. Různé analýzy, propaganda a PR stran a jejich "výsledků" totiž platí právě z těchto zdrojů. Ačkoli je cílem prospěch politické strany, neplatí si to z příspěvku. Oproti tomu si neparlamentní strany platí veškerou svou činnost z členských příspěvků. Za těchto podmínek je samozřejmě nemyslitelné, abyste je viděli v televizi tak často (pokud vůbec) a objevovaly se v předvolebních průzkumech jako parlamentní strany. Svou pozitivní volbou "pro" jim při překročení již pouhých 1,5% umožníte čerpat státní příspěvek v řádech milionů korun na jejich činnost. Tímto postupem jim umožníte další práci pro Vás i v případě, že zatím ještě nebudou v parlamentu. Jsou tu totiž ještě volby komunální, krajské a senátní. Parlamentním stranám tak navíc znesnadníte likvidaci mimoparlamentní opozice. S tou parlamentní opozicí přece umí tak dobře vycházet. Tento bod je zásadním a stěžejním argumentem v případě, že chcete opravdu změnu, je Vám jasné, že to není běh na krátkou trať a chcete tu svou stranu podporovat průběžně v každých volbách, až do doby jejího parlamentního úspěchu.

4) Pro mě osobně nejdůležitějším důvodem, který odpovídá mému dosavadnímu životu a přesvědčení o hodnotách, je svobodná volba. Svůj hlas dám té straně, která by žádoucí změny dle mého soudu skutečně provedla, pokud bych jí k tomu dal jako volič možnost. Obava z propadnutí hlasu je v tomto případě zcela vyvážena možností projevu svobodé volby.

5) Šli jste někdy k volbám s obavou, že stejně nic zásadního neovlivníte, protože karty jsou v zásadě rozdané? Nebo u Vás tato obava přerostla dokonce v určitou míru jistoty, díky čemuž jste k volbám nakonec ani nešli? Pak přesně pro Vás by neměl být nejmenší problém dát hlas někomu jinému, novému.

6) Jste naštvaní na aféry s Gripeny, Pandury, LTO, Lisabon, výši státního dluhu, zneužívání funkcí, předražené státní zakázky, korupci a malé domů? Chápete, že dosavadní dlouhodletý poslanec dosavadního dlouholetého poslance k odpovědnosti nepožene? Spočítejte jim to volbou těch, co s nimi nemají nic společného a je alespoň šance, že jim šlápnou na paty.


volebniurna.PNG
Jestli z Parlamentu České republiky neodejdou ty strany, které tam dvacet let jsou, nic se nezmění. Neříkám, že vše dělaly špatně. Neříkám, že nebylo v čase za co poděkovat. Ty současné ale už nic skutečně nového nenabízí. Možná to nevyjde hned v těchto volbách. Třeba to vyjde až za čas, ale někdy prostě musíte začít skutečně volit novou krev. Tak jako každý úspěšný podnik mění své vedení po nějakém čase a starému poděkuje, neboť jedině a právě tato zdravá rotace umožňuje skutečný růst, tak i po dvaceti letech u nás je potřeba udělat ten krok a spustit proces změny. Spustit, ne o něm mluvit a chtít změnu jen v průzkumech veřejného mínění...

PS: Má žena přečetla nadpis tohoto článku, podívala se na ilustrační foto a zeptala se, zda těch šest důvodů je na tom obrázku. Inu, co na to říct :-))

Aktuálně si dovoluji také doporučit článek:
Kdo v úmyslu poškodit obranyschopnost republiky zneužije postavení nebo své funkce k tomu, aby mařil nebo ztěžoval plnění důležitého úkolu ozbrojených sil, dostane tři až deset let. Osm až dvanáct let pak v případě, že na tom dělá jako člen organizované skupiny...:
Paroubkovo stanovisko k žádosti NATO? Normální sprostá sabotáž


.

Zvyšte článku karmu!
Autor: František Matějka | | karma: 40.12 | přečteno: 9750 ×
Facebook Twitter Google Plus

Diskuse

Vstoupit

V diskusi je 85 příspěvků.
Poslední z 12. 5. 2010, 15:57

Poslední články autora
PŘEJÍT NA ÚVODNÍ STRÁNKU iDNES.cz