Maximální svoboda jedince v rozhodování o jeho vlastních penězích, minimální daně, administrativně štíhlý stát, ořezaný od nadbytečné regulační legislativy. Jedním z důvodů, proč jsem zastáncem toho všeho je fakt, že jedině v takovém případě dojde k výraznému omezení (nikoli zmizení) korupce. Vše ostatní je jen hra. S každou korunou ve správě někoho jiného, než je její původní majitel, roste míra příležitosti a tím i reálné korupce. A tento fakt nikdo nikdy nezmění, ani kdyby vydal tisíce metodik, manuálů a pokynů.

Zdaleka se to netýká jen veřejného sektoru a státních peněz. Korupce je tu s námi i v sektoru soukromém, kde někdo rozhoduje o cizím majetku a penězích, ale tam je to na vlastníkovi samotném, aby ji minimalizoval. I v soukromém sektoru se při soutěžích o zakázky podplácí a kdo tvrdí, že se s tím nikdy ani v náznacích nesetkal, pravděpodobně také nikdy ve své práci nerozhodoval z pozice zaměstnance o výsledcích výběrového řízení na stavby, dodávky služeb, nebo zboží. Pravdou je, že ochranné mechanismy v sektoru soukromém jsou daleko propracovanější, neboť přirozenou touhou a potřebou vlastníka peněz, o kterých je rozhodováno, je nenechat se oškubat. V sektoru veřejném už ovšem tato síla vlastnického práva reálně mizí. Skuteční vlastníci, tedy občané státu, mají možnost ovlivnit míru korupce jen v jednom jediném případě a tím jsou volby.

Boj s korupcí si do svého prohlášení dávala téměř vždy každá vláda. Je to líbivé téma a občan ho rád slyší. Přesto korupce nemizí, objevují se další a další kauzy a ze společné kasy mizí další a další peníze. Důvod je prostý. Je jím příležitost. A dokud tato bude k dispozici, a ještě navíc bez skutečné odpovědnosti politiků a jimi nominovaných nevolených úředníků na vysokých postech s politickým krytím, bude každý boj s korupcí jen pokryteckým postojem a zbytečnou ztrátou času volených a námi placených zástupců, ale i iluzí občanů. To jsem ovšem opět u rádoby uzavřeného kruhu, který je za současného pojetí našeho státu doposud stále otevřený. U maximální svobody jedince s minimální zásahem střídmého státu do jeho života. Tak snad někdy.

Aktuálně nabízím také článek:
Už jste někdy viděli stávkovat nebo demonstrovat soukromníky? Ne? Asi to bude mít nějaké důvody. Nemají na to čas. Musí vydělávat peníze, mají zodpovědnost nejen za sebe a když něco pokazí, nikdo to za ně nezatáhne ze státního rozpočtu...:
Odcházející lékaři, založte nemocnice a vytvořte konkurenci

.