Lech Kaczyński se snažil hájit zájmy Polska v Evropě - vyhraňoval se vůči Německu a dalším velkým evropským zemím. Byl předposledním prezidentem EU, který ratifikoval Lisabonskou smlouvu, ke které měl zásadní výhrady. Stejně jako v případě českého prezidenta Václava Klause i na něj byl vyvíjen neuvěřitelný nátlak. Podle rozhodnutí polského ústavního soudu se nejvyšší představitel země mohl účastnit summitů Evropské unie, ale podle verdiktu soudu měl výsadní právo rozhodovat o stanoviscích země a prezentovat je na jednáních pouze premiér. Dost mi to připomíná nechutné jednání několika „lékařů“, kteří chtěli dokonce našeho prezidenta učinit nesvéprávným. O Lisabonské smlouvě tvrdil, že omezuje právo jednotlivých zemí prosazovat uvnitř sedmadvacítky své názory a posiluje vliv zemí jako jsou Francie nebo Německo. Svatá pravda, kterou zaslepení nevidí.
Hlavním hráčům EU a celému Bruselu spadl kámen ze srdce. Na starém kontinentu odešel na druhý břeh člověk, který nejenže stál jako jeden z mála osvícených na straně proti té novodobé svazové mašinérii, ale byl připraven v tomto boji pokračovat a nevzdat to ani po podpisu Lisabonské slmouvy.
Na pohřeb přijeli představitelé Arménie, Azerbajdžánu, Běloruska, České republiky, Estonska, Gruzie, Kosova, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Moldávie, Maroka, Německa, Rumunska, Ruska, Slovenska, Slovinska a Ukrajiny. Komu čest, tomu čest. Našli způsob, jak se dopravit. Žádný z lídrů slavné Unie svému ideovému nepříteli na pohřeb nepřijel. Evropský parlament, Evropská komise, všichni létají a jezdí na stovky summitů, jednání, schůzek a oslav všech možných „úspěchů", které nejsou měřitelné, všichni mají kolem nich spoustu slov a ve finále nejsou o ničem jiném, než kolik nás to všechny zase bude stát. Jenže pohřeb žádné mediální body nepřinese.
Václav Klaus před pár dny řekl, že po smrti Lecha Kaczyńského zůstal na další boj sám. Rád bych jej tímto ujistil, že tomu tak není a nikdy nebude. Je nás stále víc, kteří vidí zrůdnost současného směřování Unie, která si již vůči členským zemím dovoluje více, než bývalý Sovětský svaz. Až se jednou státy starého kontinentu vrátí, včetně veškerého opět svobodného rozhodování, do rukou jejích občanů, pak teprve bude uctěna památka Lecha Kaczyńského tak, jak si po právu za svou práci zaslouží.
Aktuálně si dovoluji také doporučit článek:
Není jediný důvod k tomu, abychom systematicky podporovali, za cenu neuvěřitelných nákladů, ztrát a obětí, umělé projekty. Jakákoli centralizovaná moc nad národy je jen cestou k morální bídě...:
Nechci euro. Nechci obdobu Řecka ani u nás, ani jinde v Evropě
.
